MŠMT, Národní akreditační úřad, podatelna. Dovezl jsem na kole žádost o akreditaci vzdělávacího programu „Zdravotník zotavovacích akcí“. A s milou paní na podatelně jsem se zapovídal…

Ptám se: „Všiml jsem si zajímavé věci — vrátný mě vykázal s kolem, prý ho nesmím vzít dovnitř, ale když jsem pak procházel dvorem, máte tam stojany na kola. Jak to funguje?“ Stojany mají kapacitu asi 5 kol, v tu chvíli tam zrovna nebylo žádné…

„Víte, ony ty stojany jsou pro zaměstnance.“

„Ahá! No tak to chápu, to je jasný.“ Mám pocit, že MŠMT dělá něco pro své zaměstnance, jsem spokojený a rozhovor se mi zdá u konce.

„No a je to taky kvůli těm kontrolám. Oni by ty kola museli kontrolovat jako jestli v nich něco není nebo tak.“

To mě trochu zmátlo. „Jak to myslíte? Nikdo mě neprohledával, ale kolo by mi prohledat měli? Kdybych chtěl něco pronést dovnitř, dám si to do svého batohu, nemyslíte?“ Na zádech mám nepřehlédnutelný Guide 35, tam by se toho vešlo…

„No tak třeba nějakou výbušninu byste mohl v tom kole mít. To byste si přece nedal do batohu, kdo by chtěl chodit s výbušninou na zádech…“

Aha.

Raději jsem se mile rozloučil a zmizel. Situace je totiž vážnější, než jsem myslel. MŠMT se cítí být pod hrozbou útoku, proto situaci podrobně sleduje. Má tak přesné informace, že například ví, že by případný útočník rozhodně nepřinesl výbušninu v příručním zavazadle, ale raději by jí (netuším jak) zamontoval do jízdního kola. A ty informace má nejspíše tak spolehlivé, že už na případná rizika školí i všechny své zaměstnance.

Máme tedy co do činění s potenciálními radikálními cyklisty-teroristy. Kteří mají jasný cíl — Národní akreditační úřad MŠMT. Asi chtějí udělat nátlak kvůli akreditaci nějakého radikálního vzdělávacího programu.

Takže bacha, lidi, na těch cyklostezkách. Fakt nám pod ty kola nelezte. Choďte pěkně u strany vpravo a když kolem vás jede cyklista, raději si lehněte břichem k zemi a nohama k epicentru možného výbuchu…